KANÁRSKÉ OSTROVY

Zahrada uprostřed oceánu

 

Vydejme se společně na cestu

Když Kryštof Kolumbus vyrazil k velkému skoku přes Atlantik, z ostrova Gomera jej ke břehům Ameriky hnal silný pasát. A právě tento neutuchající vítr sem na sopečné ostrovy přináší vláhu, díky níž můžeme obdivovat neuvěřitelnou rozmanitost zdejší přírody.

Souostroví tvoří sedm velkých ostrovů. Ty východní jakoby ještě patřily k vyprahlé Africe, západní pak skutečně připomínají zelené oázy obklopené oceánem. Každý ostrov je něčím zvláštní, odlišný od ostatních. Někdy jsou to hory, pláže či mlžné pralesy, jindy příběhy vetkané do dějin lidmi. Dozvíte se tedy, jak je možné v sopečné poušti pěstovat vinnou révu a brambory, jak je to vlastně s těmi kanáry, jak se vyrábí palmový med bez včel a hlavně kam vyrazit, pokud bazén a hotel s all inclusiv není zrovna vaším stylem dovolené.

I když není rozhodně špatné se na svět podívat z vyhlášených vrcholů jako je Eiger nebo Matternhorn, je vhodné je vnímat spíše jako kulisu akcentující klenoty, s jejichž objevováním budeme mít trošku práci. Zde mám několik tipů:

 Neuvěřitelná rozmanitost sedmi ostrovů.
Žádný není stejný jako ostatní, přesto mají mnoho společného.

Xmountain Kanárské ostrovy

O jednotlivých ostrovech

Ohromnou souhrou náhod jsem se v roce 2008 ocitnul na Lanzarote. Během krátkého, ale o to intenzivnějšího pobytu vzalo rázem za své klišé, že „Kanáry“ jsou obyčejnou provařenou plážovou destinací. Vzniklo naopak pouto, díky němuž jsem na ostrovech strávil mnoho týdnů a postupně pro sebe objevil jeden po druhém. Na některých bajkový ráj, jinde vynikající podmínky pro treking nebo cyklistiku a to ve velmi rozmanitých přírodních kulisách. Dokonalá kombinace vysokých hor a oceánu, který jako živel nemá konkurenci. Navíc je tak příjemné na konci středoevropské zimy obléknout do trička a kraťasů…

Jednotlivé ostrovy se svým charakterem natolik liší, že považuji za užitečné je dále popsat podrobněji.

Tenerife

Stejně jako u dalších Kanárských ostrovů i na Tenerife najdeme dva odlišné světy. I když známější jsou pravděpodobně plážové resorty na jihu ostrova, vřele doporučuji se pustit do průzkumu pestré a rozmanité přírody na severu a východě. Na Tenerife totiž najdeme sopky, bujnou vegetací horských lesů, místy značně divoké atlantické pobřeží a v neposlední řadě také historická města s bohatou architekturou. Dokonalý mix přírodních krás a civilizace zkrátka tvoří skvělé místo pro aktivní dovolenou na mnoho různých způsobů.

Ostrov není pro MTB příliš vhodný, neboť v národních parcích je jízda zakázána. Nedostupné jsou tedy právě ta nejatraktivnější místa. Nabízí se však spousta jednodenních i vícedenních treků. Abychom nemuseli podnikat zbytečně velké přejezdy autem, poznávání ostrova je nejlepší zahajít v pohoří Anaga na severovýchodě. Poměrně časté dešťové srážky zde vytváří výborné podmínky pro neprostupný mlžný les. Na pobřeží najdeme maličké rybářské osady spojené se zbytkem ostrova jen úzkou a velmi klikatou silnicí.

Ústředním bodem ostrova je bezesporu vulkán Pico del Teide, který je nejvyšší horou nejen Kanárských ostrovů, ale vůbec celého Španělska. Jeho základna tvoří i větší část Tenerife. Zde můžeme obdivovat rozsáhlé borovicové lesy přírodního parku La Corona Forestal, fotogenickou vysokohorskou poušť hrající všemi barvami sopečných vyvřelin, sekundární krátery, lávové proudy, sopečné pumy a další zajímavé důkazy nedávné vulkanické činnosti.

Za návštěvu stojí i města jako je La Laguna (UNESCO), Orotava (UNESCO) nebo malebné Garachico.

La Palma

Trasy z nejvyššího vrcholu ostrova – La Roque de los Muchachos (2 496 m n.m.) jsem objevil v žebříčku nejlepších trailů planety (magazín Bike). Brzy ráno, dokud pasátové mraky nezahalí minimálně polovinu ostrova, se odtud otevírají neskutečné výhledy. A vy se můžete rozhodnout, zda projedete 53 kilometrů dlouhou trasu po hřebeni hor až na nejjižnější cíp ostrova zdobený majákem ve Fuencaliente anebo budete 20 km viset na brzdách, než se vykoupete na pláži v Tazacorte. Dalších možností se dá objevit celá řada. Jen to převýšení…

Ve zkratce: vysoké hory, skvostné pěšiny borovicovými lesy, relativně velký výskyt pěších turistů v nejatraktivnějších pasážích, spíše průměrně technicky náročné trasy, pokud nemáte zajištěn vývoz na začátek etap, připravte se na množství nastoupaných výškových metrů a občas na pasátové mraky s deštěm. Ubytování v apartmánech na venkově.

La Palma je také rájem trekařů. Stejně jako bajkeři mohou využívat auto/dodávku a podnikat jednodenní túry. Pokud vám však nevadí batoh na zádech a nepohrdnete bivakem na divoko, několikadenní přechod hlavního hřebene spolu s exkurzí do kráteru Caldera Taburiente vám poskytne mimořádný zážitek.

Gran Canaria

Stejně jako ostatní Kanárské ostrovy, má i Gran Canaria několik různých tváří. Pico de las Nieves se tyčí nad oceán až do výšky 1 949 m. Není to však jednolitý vulkanický kužel, nýbrž velmi členitá soustava kaňonů oddělených od sebe ostrými hřebeny a hřbítky. Najdeme zde také fotogenické skalní útvary, stolové hory i solitérní vrcholy. Návětrná strana ostrova je porostlá poměrně bujnou vegetací, nepřístupné svahy pokrývají borovicové lesy.

Na jižní závětrné straně je naopak nejobvyklejší rostlinou pryšec kanárský (euphorbia canariensis) laikovi připomínající obrovský kaktus.

Pro bajkery se nejlepší poježdění nabízí především v nejvyšších partiích ostrova, kde panuje příjemné klima. Traily se klikatí jednak po pěšinách a lesních cestách, často se však otevírají i výhledy na hluboká údolí kolem. Bonbónkem jsou sjezdy až k hladině oceánu. Pokud nechcete šlapat tisíce výškových metrů, je dobré mít pro vývoz zajištěnou dodávku.

Ostrov je také vhodný pro pěší turistiku. Najdeme zde několik hodnotných celodenních túr.

Lanzarote

Prašné jeepové cesty, pouštní singltraily, sopky kam oko pohlédne, luxusní písečné pláže, vynikající víno pěstované v sopečném tufu. Ze všech dále uvedených ostrovů se zde asi dají podnikat výlety na nejdelší horizontální vzdálenosti. Maximální výška ostrova je jen 670 m. Netroufám si však napsat, že je to rovina. Jen se penzum denních výškových metrů nastoupá na několikrát. Zkrátka crosscountry jak se patří. Milovníci architektury si na své přijdou při objevování děl Ceasara Manriqua. Pouštní exotika a opravdu skvělé opuštěné pláže vás čekají na sousedním ostrůvku La Graciosa, kam se dá pohodlně za půl hodiny doplout trajektem.

Ve zkratce: ostrov, kde prakticky neprší, skvělé crosscountry bez superdlouhých stoupání ale i sjezdů, vynikající koupání u moře, exotika, možnost společenského vyžití v tak akorát velkém Costa Teguise.

Nejlepší období: březen, duben, květen, září, říjen, první polovina listopadu.
Ubytování v příjemných apartmánech, případně lze uvažovat i o hotelech všech hvězdiček.

El Hierro

Nejmenší z hlavních ostrovů je malebné místečko, které dokáže oslovit svými jeepovými cestami klikatícími se mezi pastvinami. Kýčovitá mozaika políček, luk a lesíků a poliček lemovaných kamennými zídkami je doslova pastvou pro oko. Narazit zde na turistu je vzácnost a tak skvělému crosscountry nechybí nic. Opustíme-li náhorní plošinu, čekají nás více či méně technické sjezdy k pobřeží nacházející se o 1 000 metrů níže. Stejně jako na Lanzarote si zde užijete i se silničním nebo trekingovým kolem bez obav o holý život v silničním provozu. Protože je ostrov malý, zhruba po 4 dnech bude lepší se přestěhovat na Gomeru nebo Tenerife. Pokud si však chcete užít ještě pěší turistiky nebo pohody na pláži, není problém zde strávit týden.

Ve zkratce: najdeme zde všechny typy krajiny od středoevropského venkova, přes tisíc metrový útes až po krátery sopek a lávovou pustinu. Počasí je díky pasátu proměnlivé, může i pršet. Technická náročnost cest je spíše nižší, výškových metrů se nemusí najezdit tolik jako na Gomeře nebo La Palmě. Ideální místo, pokud si např. manželé chtějí užít aktivní dovolenou každý podle své obtížnosti. Ubytování stejně jako na Gomeře na venkově v tzv. casas rurales.

La Gomera

Ostrov si nejlépe představíte jako pečivo zvané muffin. Poetičtějším jazykem se dá hovořit o nedobytné pevnosti strmící příkrými srázy nad hladinou oceánu. V každém případě ani asfaltové silnice zde prakticky nikdy nevedou přímo a vodorovně. Nejvyšší partie ostrova jsou porostlé jedinečným mlžným pralesem, jímž se proplétají desítky kilometrů relativně technicky nenáročných cest. K nim se však musí nastoupat stovky výškových metrů, případně je alespoň vyklesat. Některé cesty jsou průjezdné jeepem, jiné obtížně na oslovi. Je tedy nutné se připravit i na technické pasáže, singltraily nahoru i dolů.

Ve zkratce: úžasná krajina, skvělé ale náročné bajkování, minimum civilizace, prakticky žádné pořádné pláže, téměř určitě potkáte déšť. Ubytování v tzv. casas rurales, tedy v plně vybavených venkovských domcích. Majitelé je rekonstruují cíleně pro turisty a slouží výhradně k pronájmu během celého roku.
Ostrov je také vhodný pro pěší turistiku. Najdeme zde několik hodnotných celodenních túr.