Cyklopuťák napříč Bosnou a Hercegovinou

Léto patří dobrodružství. Při cykloputování natěžko neznámou zemí jsme jej hltali plnými doušky. Balkán je vždycky pecka, v Bosně nám nejednou spadla čelist. Ať už byly důvodem boží vyvěračky, obrovská liduprázdná krajina náhorních planin anebo stopy války, která je patrná prakticky na každém kilometru cesty. Tím nemyslím jen území označená cedulemi Pazi mine!, ale hlavně časté ruiny domů, hroby a hřbitovy, pomníky a další připomínky událostí, které několik let probíhaly doslova pár hodin jízdy autem od nás.

A co je taky podstatné – díky mizerné ekonomice neexistuje silniční provoz a turista je mimo centrum Sarajeva a Mostaru rarita.